Tlustý

Kdysi dávno žil muž jménem Kelew. Jednoho dne mu jeho žena dala peníze a řekla:

– Půjdeš na jarmark, koupíš olej.

Vzal Kelewa suchou, prázdnou tykev*, nasedl na osla a jel na jarmark. Koupil olej, jde domů, ale unavený se rozhodl odpočívat. Slezl z osla, položil tykev s olejem na zem a začal přemýšlet, k čemu osla přivázat. Kolem bylo prázdno, žádný keř ani tráva, ani ta nejmenší. Tykev ho zaujala, měl obrovskou radost a přivázal osla ke krku tykve.

"Jak jsem vynalézavý a chytrý," pomyslel si a lehl si na zem.

A osel jako osel stál trochu klidně a pak zvedl ocas, zařval a jak dál nepůjde. A tykev se za ním táhne. Kelew ho pronásledoval. Ale osel běží dál a dál. A tykev poskakuje po kopcích, až najednou prudčeji nadskočila a roztříštila se na malinké kousky. Oslík byl úplně v nedohlednu. co tam bylo dělat? Kelew šel hledat. Potkal muže a zeptal se:

"Neviděl jsi mého osla?"

Když ho oslovili, uvědomil si, že má před sebou podivína a rozhodl se, že si z něj udělá legraci.

"Viděl jsem to," říká.

- Kde?

"Teď je v paláci, byl vybrán jako kadi."

Bez dlouhého přemýšlení se Kelew vydal do kadiho paláce. Popadl ho, odtáhl na ulici a zakřičel:

– No tak! Pojďme!

Lidé, kteří viděli tu rvačku, obklíčili Kelewa a Kadi a zvědavě se zeptali:

"Kelewe, kam ho táhneš?"

- Domů! Je to můj osel. Přivázal jsem ho k tykvi s olejem a on utekl. Tykev praskla, olej se rozlil. Taky ho nemůžu ztratit. Kelew vyprávěl svůj příběh a znovu zavolal na omráčeného kadiho: "A nu, pospěš si!"

Kadi nevěděl, co dělat. Lidé se smáli a Kelew na něj spěchal. Raději ho vykupte, pomyslel si, a zaplatil za osla, olej a tykev.

Vzal Kelewovy peníze a šel domů. Jeden z Kadiho důvěrníků ale peněz litoval:

"Tenhle podivín má dostat tolik peněz?" Ne, musíte je z něj nějak dostat.

Předjel Kelewa, sedl si na cestu, snědl meloun a další si postavil vedle sebe. Kelew měl žízeň a snědl kousek melounu.

"Chutné," říká.

"A ten druhý je ještě chutnější," říká podvodník. – Hříbě v něm navíc stále dospívá.

– Kolik stojí tento meloun? ptá se Kelew.

"Stejně jako osel."

Jak ziskový obchod, pomyslel si Kelew. "Dám si něco lahodného a sladkého a místo osla si vezmu domů koně."

Koupil meloun a podvodník mu radí na cestu:

"Nerozřezávej ho, dokud se nedostaneš domů, nebo ti hříbě uteče."

Opatrně nosí Kelewovi meloun jako džbán plný vody, dokud nezakopne. Meloun mu vypadl z rukou, dopadl na zem a rozbil se. Přímo tam spal králík. Probudilo ho praskání melounu a zajíc v nohách.

To moje hříbě utíká, pomyslel si Kelew.

Povzdechl si, povzdechl si a vydal se domů. Jeho žena ho viděla a zeptala se:

- Kde je olej?

Kelew na to:

"Hloupá ženská, moje hříbě uteklo a ty ses zbláznila."

A vyprávěl celý příběh. Žena poslouchala, kývla hlavou a řekla:

"Ten osud mě svedl dohromady s takovým bláznem."

* Sušená, dutá tykev se používá jako nádoba, ve které se uchovává olej.

** Kadi - muslimský soudce.